Krize s bydlením není jen v Praze, rostoucí poptávka vyžaduje efektivní bytovou politiku měst

Petr Návrat

Petr Návrat

8. 4. 2019
strategické plánování
revitalizace území

„A proč vlastně chcete bydlet s pětičlennou rodinou v historické chalupě? Víte, že tam jsou nízké stropy? Malá okna? Voda ze studny může v létě dojít?“ „Vždycky jsme chtěli být blíže přírodě“, odpovídá jaksi neurčitě žena do telefonu. Během tří dnů je již patnáctým zájemcem o pronájem chalupy v Beskydech. 

Krize s bydlením není jen v Praze, rostoucí poptávka vyžaduje efektivní bytovou politiku měst ilustrace: Dana Ledl

Trávit víkendy tam zatím chtěli jen dva zájemci, ostatní si chtěli malou chalupu se dvěma pokoji a obytnou půdou pronajmout k trvalému bydlení pro celou domácnost. Paní nejistě do telefonu zamumlá něco v tom smyslu, že to tak vždycky chtěli, ale mně je jasné, že hlavním důvodem není láska k přírodě, ale finančně zajímavá nabídka. Není se čemu divit. V celém okresu se teď k pronájmu nabízí pouze 10 bytů. A opravdu je těžké si z nich vybrat. 

Téma dostupnosti bydlení se netýká jen Prahy. Všichni tušíme, proč je problém s bydlením v hlavním městě. Stěhují se sem tisíce mladých za příležitostmi, které nenašli v městečku na Vysočině, ve slovenském podhůří nebo španělském regionu s vysokou nezaměstnaností. Praha platí cenu za úspěch své ekonomiky a nedostatečnou bytovou politiku uplynulých 15 let. 

Nouze o dostupné bydlení je ale i problém mnoha mimopražských regionů. Jde o města, která jsou ekonomicky úspěšná jako například Pardubice, do kterých se za prací stěhují noví obyvatelé, ale místní bytový trh na vzrůstající poptávku reaguje jen velmi pomalu. Převis poptávky však registrují i ve městech, která nerostou, ve kterých se místní ekonomika výrazněji nerozvíjí. 

V minulém roce připravila firma ONplan pro město Tábor studii nabídky a poptávky po bydlení. Od roku 1990 zde počet obyvatel poklesl o 6 % a demografická prognóza předpovídá do roku 2030 úbytek o dalších 6 %. Přesto zde poptávka po vlastních i nájemních bytech roste a s ní i ceny a nájmy. 

„Poptávku po bydlení ovlivňuje kromě demografických vlivů i řada dalších faktorů,“ vysvětluje sociolog Tomáš Brabec. „Kromě atraktivity místa zde hrají roli obecné trendy společnosti, jako je zvyšování bytového standardu, tedy snižování průměrného počtu obyvatel na byt, a zvyšování průměrné obytné plochy na osobu.“

Se zvyšováním naší životní úrovně se totiž zvětšuje prostor, který obýváme. Zatímco v roce 1961 obývala jedna osoba v průměru 10,5 m2, v roce 1991 to bylo 16,6 m2 v roce 2011 už 18,6 m2. Tento trend bezpochyby dále pokračuje a další sčítání v roce 2021 nám ukáže, jakou rychlostí se naše potřeba obytného prostoru dále zvětšuje. 

Poptávka po bydlení se napříč republikou zvětšuje i v důsledku dalšího společenského trendu, kterým je zmenšování průměrné velikosti domácnosti. Děje se tak zejména v důsledku nárůstu jednočlenných domácností. Čím dál více je těch, kteří bydlí v bytě sami, ať už proto, že odkládají založení rodiny, rozhodli se pro singl život, nebo o partnera přišli. Mezi roky 2001 a 2011 se tak průměrná česká domácnost zmenšila z 2,6 na 2,3 osoby. 

Poptávka po bydlení tak roste nejenom ve městech a regionech, kde ekonomický boom posledních let vyvolal výrazný příliv nových obyvatel, ale i v těch, kde populace stagnuje. I tam se projevují obecné společenské změny jako zvyšující se životní úroveň a zmenšování domácností. Vyšší poptávka pak tlačí nájmy a cenu bydlení nahoru. 

Dostupnost bydlení je přitom důležitým aspektem pro udržitelný ekonomický a společenský rozvoj měst a regionů. Zejména nedostatek nájemního bydlení snižuje konkurenceschopnost města. Místní zaměstnavatelé mají těžší situaci, jak motivovat nové zaměstnance, aby se za prací přestěhovali. Nedostatek bydlení zejména pro mladší domácnosti pak nepřímo ovlivňuje i dostupnost pracovníků v profesích, jako jsou učitelé, zdravotní sestry, lékaři nebo řidiči MHD. 

Některá česká města si důležitost dostupného bydlení pro svůj rozvoj začínají uvědomovat. Již zmíněné Pardubice se pustily do přípravy strategie bydlení, která má za úkol vytyčit hlavní cíle a aktivity vedoucí k lepší dostupnosti bydlení pro jednotlivé sociální skupiny. Obdobný koncepční dokument vypracoval v minulém roce i brněnský magistrát. 

I v těchto pokrokových samosprávách si jsou ale vědomi, že změna nepřijde ze dne na den. „Určitě Vídeň nedoženeme. Ta má před námi v systematické výstavbě a správě obecního bydlení a tím i vlivu na celkový trh s byty náskok jednoho století. Ale měli bychom mít jasno v tom, kam a v jakém časovém horizontu v oblasti bydlení směřujeme,“ okomentoval ambice Pardubic primátor Martin Charvát. 

Snad se tedy strategie měst brzy promítnou i do situace na trhu s bydlením. Bydlení na chalupě přece jenom není pro každého.

Autor článku
Petr Návrat

Petr Návrat

managing partner
navrat@onplanlab.com +420 608 705 405

ONplan poskytuje komplexní řešení a služby v oblasti revitalizace a rozvoje měst a strategického plánování. Vracíme místům život.

Zapojujeme veřejnost do rozhodovacích procesů měnících místa, ve kterých žijeme. Pomáháme městům a investorům ve výstavbě vytvářet hodnoty se zapojením místních komunit.

Jsme českým lídrem v oblasti kulturního plánování. Poskytujeme služby spojené s přípravou strategií rozvoje kultury a kulturních a kreativních odvětví českým městům i soukromým kulturním a kulturně vzdělávacím organizacím.