Zpracování konceptu kulturně společenského HUBU Městské části Praha 6

Pro městskou část Prahu 6 jsme připravovali mezinárodní architektonickou soutěž 4. kvadrant Vítězného náměstí Praha. Cílem soutěže bylo nalézt a ocenit optimální architektonické a urbanistické řešení dostavby 4. kvadrantu na Vítězném náměstí a dotvořit tak urbanistický koncept profesora Antonína Engela z 20. let 20. století. 

Praha 6 doposud postrádala své kulturní centrum – multifunkční prostor, kde by se mohly konat různé společenské akce. V průběhu soutěže tak vyvstal podnět o zařazení konceptu kulturního centra jako doplnění k zadání soutěže 4. kvadrantu.

Nový multifunkční sál o ploše až 3 000 m2 nabídne městské části nejen prostory pro koncerty, výstavy a divadelní představení, ale i komunitní akce. Kulturní centrum bude složené ze dvou velkých sálů, chybět nebude ani kavárna komunitní a vzdělávací centrum. Významným způsobem tak doplní chybějící kulturní infrastrukturu městské části.

Strategie rozvoje kultury, kulturního dědictví a kulturních a kreativních odvětví Libereckého kraje 

Pro Liberecký kraj jsme připravili Strategii rozvoje pro oblast kultury, kulturního dědictví a kulturních a kreativních odvětví. Cílem naší práce bylo ve spolupráci s klíčovými aktéry a odbornou kulturní veřejností nastavit takové podmínky, které napomohou ke zlepšování stávající kulturní nabídky pro obyvatele i návštěvníky kraje. Vznikl proto strategický dokument, který nyní slouží jako nástroj ke koordinaci a rozvoji kultury, poskytující dlouhodobá a udržitelná řešení založena na principu diverzity kultury a s ohledem na dostupné složky financování. 

Liberecký kraj má bohatou kulturně historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek i kulturních zařízení. V kraji jsou silně zastoupeny kulturní instituce nadregionálního i regionálního významu v oblasti vědy, kultury i umění. Výroba skla a šperků se s krajem propojuje již po celá staletí. Projekt Křišťálové údolí, zastřešující sklářské, bižuterní a šperkařské firmy, buduje silnou značku regionu v oblasti kulturního dědictví, která propojuje tradici a současnost. 

Právě silné zastoupení kulturních a kreativních odvětví v regionu se stalo podnětem pro formulaci strategické vize.  Záměrem kraje je proto využívání kulturního dědictví a kultury jako hlavního zdroje místní ekonomiky a rozvoje území.

Metodické vedení pro projekt Kreativní Prahy – MAPK2O

Městům chyběl nástroj, který by pomohl lépe plánovat rozvoj kultury a monitorovat plnění cílů pražské kulturní politiky. Kreativní Praha proto přišla s projektem MAPK2O, na kterém jsme se podíleli zejména ve formě metodického vedení a přispěli jsme také k formulování metodiky mapování KKO na lokální i regionální úrovni. Projekt MAPK2O úzce navazuje na Metodiku mapování kultury v hl. m. Praze, na jejímž zpracování se podílela naše koleygně MgA. Olga Škochová. 

Jedná se o IT nástroj pro sběr a analýzu dat o kultuře a kulturních a kreativních odvětvích. Smyslem nástroje je pomáhat hl. městu Praze lépe plánovat rozvoj kultury a monitorovat plnění cílů pražské kulturní politiky. Kulturním aktérům či akademické sféře navíc poskytne konsolidovaná data o kulturním dění ve městě. Tento inovativní datový nástroj zařadí Prahu mezi evropská města, která využívají komplexní data při plánování a rozhodování v oblasti kultury a KKO. Nástroj je využitelný i pro jiná města v ČR.

Příprava a facilitace založení Asociace kulturních center

V České republice je více než 600 kulturních center, která tvoří pilíře místního i regionálního dění. Po profesní asociaci, která by podporovala kulturní centra a kulturní domy zřizované (nejen) obcemi, se v České republice volalo již více než deset let. Měli jsme proto ohromnou radost, že jsme mohli pomoct v rámci naší společenské odpovědnosti jejímu vzniku. 

Stěžejním krokem bylo uspořádání setkání zástupců městských kulturních center a zaštítění facilitace diskuse o rozvoji profesní organizace kulturních center a domů. Akčním ředitelkám a ředitelům kulturních center jsme pomohli vést celý proces, který v konečné fázi vedl k založení Asociace kulturních center. Vznikla tak platforma, která nyní umožňuje jejím členům sdílet své zkušenosti, vyhodnocovat data a zastupovat jejich zájmy. Cílem asociace je podporovat a rozvíjet kulturní centra, aby se stala klíčovými hráči v kulturním, společenském a vzdělávacím životě České republiky.

Mezinárodní architektonická soutěž 4. kvadrant Vítězného náměstí Praha

Cílem soutěže je nalézt a ocenit optimální architektonické a urbanistické řešení dostavby 4. kvadrantu Vítězného náměstí a dotvořit tak urbanistický koncept profesora Antonína Engela z 20. let 20. století. Severozápadní kvadrant není dodnes zastavěn a původní urbanistická koncepce tak ztrácí na čitelnosti.

ONplan byl pověřen zadavatelem soutěže, společností Fourth Quadrant, uspořádáním mezinárodní architektonické soutěže a zároveň zapojením veřejnosti a hlavních aktérů v území do přípravy a průběhu soutěže.  V rámci dostavby 4. kvadrantu budou řešeny jak záměry společnosti Fourth Quadrant, tak i Vysoké školy chemicko-technologické, jako majitelů pozemků a jejich skloubení se záměry města na revitalizaci Vítězného náměstí a veřejných prostranství areálu Kampusu Dejvice. Území by se mělo proměnit v polyfunkční objekty s byty, kancelářemi, občanskou vybaveností i prostory VŠCHT.

Vítěz soutěže byl mezinárodní soutěžní porotou vybrán v červnu 2023. Stal se jím společný návrh holandské kanceláře Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.

Integrovaná strategie rozvoje centra Nelahozevsi

Nelahozeves je známá nejen jako rodiště skladatele Antonína Dvořáka, ale i svojí významnou dominantou, pozdně renesančním lobkowiczkým zámkem. Centrum obce, ve kterém se zámek i rodný dům nejvýznamnějšího českého skladatele nachází, je dnes nicméně poznamenáno řadou problémů, neodpovídá potřebám místních obyvatel ani není vhodným nástupem zámku a rodného domu.

Pro obec Nelahozeves a rodinu Lobkowicz jsme zpracovali Integrovanou strategii urbanistického rozvoje centra obce. Jejím cílem je koordinace záměrů obce a rodiny Lobkowicz. V dokumentu jsme definovali vizi rozvoje z hlediska občanské vybavenosti, veřejných prostranství, mobility a managementu. Strategie je prvním krokem ke koordinovanému, udržitelnému a smysluplného rozvoji centra obce.

ONplan metodicky podpořil tým Magistrátu města Pardubic při aktualizaci Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic, kterou jsme pro město připravili v letech 2016 až 2017. Aktualizace byla zpracována ve spolupráci s pracovní skupinou, do které byli přizváni zástupci příspěvkových organizací, neziskových organizací i podnikatelské sféry napříč jednotlivými žánry kultury a umění. Součástí aktualizace byla příprava akčního plánu. Aktualizace byla postoupena ke schválení komisi rady pro oblast kultury, posléze radě a následně schválena zatupitelstvem města.

Integrovaná strategie urbanistického rozvoje (ISUR) Rokytnice nad Jizerou

Rokytnici nad Jizerou zná mnoho lidí jako turistické centrum pro outdoorové vyžití. Jak se ale ve městě žije mimo turistickou sezónu? Město Rokytnice chce být především příjemným místem pro život pro své občany. Proto jsme byli vybráni, abychom zpracovali Integrovanou strategii urbanistického rozvoje (ISUR), která propojuje přístupy strategického a územního plánování. Její výhodou je tak i propojení sociálních a ekonomických témat s urbanismem, kvalitou staveb ve městě či dopravním řešením.

Do přípravy strategie byli zapojeni i místní obyvatelé – zájem o diskuzi o budoucnosti Rokytnice byl velký a setkání, kterého se účastnilo téměř 60 občanů, předčilo všechna naše očekávání. I díky poznatkům ze setkání jsme spolu s pracovní skupinou formulovali vizi a cíle rozvoje města pro období let 2022–2035. Vize podporuje zvýšení počtu obyvatel, využívání brownfieldů pro prostorový rozvoj města, revitalizaci významných veřejných prostranství a rovnocenné skloubení fungování cestovního ruchu a života místních. Ve vizi je formulována i potřeba navázání spolupráce města a Správy KRNAP.

Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče pro Olomoucký kraj

Pro Olomoucký kraj připravujeme Koncepci rozvoje kultury, kreativity a památkové péče, jejíž hlavním cílem je vytvořit kulturní nabídku dostupnou pro všechny a dobré podmínky pro kulturní aktéry napříč krajem. V současné chvíli finalizujeme práce na návrhové části.

Příprava analýzy i návrhové části byla provázena několika workshopy s aktéry kulturního dění, aktéry v oblasti kulturního dědictví, zástupci obcí Olomouckého kraje a zástupci krajských příspěvkových organizací. Od zástupců všech skupin aktérů jsme se snažili zjistit jejich hlavní potřeby, problémy, které v současnosti vnímají a příčiny těchto problémů. Potřeby každé skupiny aktérů byly rozdílné, opakovala se však potřeba rozvinuté kulturní infrastruktury (tento problém je nejpalčivější v menších obcích); potřeba zaujmout mladší publikum a podpořit aktivitu občanské společnosti a potřeba podpory síťování a pravidelného setkávání aktérů.

Florenc 21 – mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž

Účelem této mezinárodní urbanistické soutěže bylo identifikovat a odměnit nejlepší návrh pro řešené území "zadní dvorek" centra Prahy brownfield mezi ulicemi Na Florenci a Prvního pluku a zároveň bariéru mezi Novým Městem, Karlínem a Žižkovem. 

Vítěz měl představit komplexní, ekonomicky proveditelnou, ekologicky udržitelnou a sociálně spravedlivou vizi revitalizace území, která bude motivovat klíčové aktéry území k její realizaci. Vítězem soutěže se stalo konsorcium studií UNIT architekti, A69-architekti a Marko&Placemakers. 

Vítězný návrh byl během roku 2022 rozpracován do urbanistické studie s regulačními prvky, která se stala podkladem pro změnu územního plánu a součásti dohody vlastníků s hlavním městem Praha o rozvoji území. 

Rámcový koncept využití území po rekultivaci lomu ČSA

Lom ČSA je povrchový hnědouhelný lom u města Most v Ústeckém kraji. Rozloha území, které bylo jeho hornickou činností dotčeno, je zhruba 45,4 km2. S plánovaným ukončením těžby v roce 2024 vznikla potřeba koordinovat revitalizaci a rozvoj tohoto rozsáhlého území, zejména zejména v situaci, kdy území spadá pod několik katastrálních území a samospráv.

Na místě lomu je plánovaná hydrická rekultivace – vznik jezera. Tato skutečnost byla pro nás odrazovým můstkem při vytváření prvotního rámce pro udržitelný rozvoj území. Návrh pokrývá tři vzájemně propojené pilíře udržitelnosti: sociální, ekonomický a environmentální. V souvislosti s přechodem od konvenční uhelné energetiky na získávání energie z obnovitelných zdrojů si návrh klade za cíl:

• dotvořit novou krajinu s jezerem,
• vyrábět a akumulovat energii z obnovitelných zdrojů,
• vybudovat nové, nízkouhlíkové sídlo,
• vytvořit podmínky pro vznik zázemí pro vědu a výzkum zejména v climate-tech odvětvích.

Na naplnění těchto ambiciózních cílů bude muset společně pracovat veřejná i podnikatelská sféra s významným zapojením občanské společnosti.

Strategie rozvoje kultury města Hradec Králové

"Hradec je klidné, ale nudné město." zaznělo na jednom z našich participačních workshopů během přípravy návrhové části Strategie. "Je to město, kam se vrací lidi s rodinou, ale moc to tady nežije."

Předchozí názor samozřejmě není všeobecně platný, ale definuje směr, kterým se naše Strategie ubírá. Hradečtí kulturní aktéři se chtějí více napojit na mladé lidi ve městě a vytvořit nabídku, která pro ně bude lákavá a infrastrukturu, ve které budou moci tvořit, důležitým bodem bude i podpora aktérů KKO a jejich integrace do ekonomiky města. Neméně důležitým cílem strategie je oživit veřejný prostor kulturně-komunitním životem a podpořit místní aby se do dění zapojovali.

 V neposlední řadě se město chystá budovat svoji marketingovou značku a vnitřní identitu. Protože Hradec Králové má místním i návštěvníkům mnoho co nabídnout, ať už jde o architekturu 20. století, významné akce (Rock for People, Slavnosti královny Elišky, divadelní festival Regiony) nebo slavná Hradecká nábřeží. Jednou z plánovaných aktivit je přeměna Gayerových kasáren na tzv. muzejní kampus a kulturní centrum, které by se jistě staly předním cílem kulturního turismu.

Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů města Olomouce

Pro město Olomouc jsme zpracovali Strategii rozvoje kultury a kreativních průmyslů – pro město první dokument tohoto typu! Cílem naší práce bylo ve spolupráci s klíčovými partnery vytvořit návrh celkové vize rozvoje kultury ve městě Olomouci, stanovit podmínky ke zlepšování stávající nabídky pro obyvatele i návštěvníky města a poskytnout dlouhodobá řešení založena na principu diverzity kultury v Olomouci, která budou udržitelná i s ohledem na financování z veřejných rozpočtů.

Olomouc je známá jako studentské město s jedinečnou historickou atmosférou, kterou tvoří především staré město v čele se Sloupem Nejsvětější Trojice zařazeným do seznamu světového dědictví UNESCO. O městě se také hovoří jako o městu kultury  (věděli jste, že se v Olomouci nachází osm divadelních scén?) a živého umění – aby ne, vždyť se tu během roku koná jedna akce za druhou.

Významným tématem naší strategie (avšak ne jediným) je tak propojení kulturního dědictví a živého umění, dvou částí, které tvoří Olomouc. Vizí je centrum města, kde se prezentují počiny současného umění, které chytře "provokují" světové kulturní dědictví a kde se snoubí staré s novým v oblast architektury a moderního designu.

Koncepce rozvoje kultury města Liberec – podklad pro kandidaturu na EHMK 20208

V Liberci jsme se pustili do přípravy Koncepce rozvoje kultury, která byla podmínkou pro plánovanou kandidaturu města na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Koncepce definuje vizi rozvoje města na základě analýzy současného stavu, jeho potenciálů, problémů a jejich příčin. Strategické cíle tuto vizi rozvoje dále zpřesňují. Opatření a konkrétní aktivity pak jsou formulovány tak, aby vedly k naplnění těchto cílů. Koncepce slouží jako podklad pro kandidaturu Liberce na EHMK 2028, v doporučení jsou popsány zejména výhody a nevýhody, příležitosti a hrozby využití kandidatury jako nástroje rozvoje města ve vztahu k jednotlivým rozvojovým cílům, identifikovaným potřebám a možnostem rozvoje města i širšího regionu. 

Během analýzy kulturního prostředí jsme zjistili, že Liberec je fascinující město. Věděli jste, že v Liberci sídlí nejnavštěvovanější science centrum v ČR? Že se zde dostanete tramvají až na sjezdovku? Že místní Divadlo F. X. Šaldy má tři vlastní soubory, což je na úrovni krajského města Liberecké velikosti unikátní? A že se na hlavním náměstí Dr. E. Beneše během roku odehraje pře 150 akcí? 

Těšíme se, že v budoucnu uvidíme kam až kulturní potenciál Liberce dosáhne.

Kulturní strategie města Rožnov pod Radhoštěm

Ve městě Rožnov pod Radhoštěm jsme připravovali kulturní strategii v souvislosti s plánovanou stavbou budovy multifunkčního kulturního centra, klíčový se však ukázal být i vztah mezi městem a Valašským muzeem v přírodě.

Rožnov je dobře známý právě díky Valašskému muzeu v přírodě , které podporuje zachování lidových tradic a jejich prezentaci veřejnosti. Muzeum v šestnáctitisícovém městě navštíví přes 350 tis. návštěvníků ročně, je tak nejsilnějším kulturním aktérem ve městě, avšak tvoří nabídku především pro cestovní ruch, který už samotné město pocítí málo. Součástí naší práce společně s místními aktéry kulturních a kreativních odvětví tak bylo také hledání společné cesty ke kulturní identitě města pro 21. století s využitím přítomnosti silné státní instituce. Protože Rožnov se nerovná pouze folklor.

NK31 – Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů v Nitře

Nitra nás oslovila s prosbou o metodickou pomoc s tvorbou Strategie rozvoje kultury a kreativních průmyslů na roky 2021–2031. Dokument, který dostal přízvisko NK31, Nitra připravovala v rámci kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, do jeho tvorby bylo zapojeno 33 organizací a 100 aktérů z nitranské kulturní scény, rolí ONplanu bylo výstupy projektu "učesat" a formulovat do podoby strategického dokumentu, který se stane důležitou součástí cesty za tím, aby byla Nitra živé kulturní město přitažlivé pro život.

Jezero Milada – Mezinarodní krajinársko-urbanisticko-architektonická soutěž

V 70. letech mezi Ústím nad Labem a Chabařovicemi vznikl povrchový lom Chabařovice, který postupně zabral téměř 9 km² krajiny. Po 24 letech byla těžba v lomu ukončena. Následovala rozsáhlá rekultivace a po dalších necelých dvaceti letech se lidem otevřela zcela nová krajina s jezerem Milada. Procesem rekultivace ale vše neskončilo, bylo třeba tuto část regionu začlenit do běžného života obyvatel okolních obcí a měst a také návštěvníků, kteří si sem jezdí odpočinout. 

Námi organizovaná krajinářsko-urbanisticko-architektonická soutěž jezero Milada byla jednou z prvních soutěží v České republice, která řešila kompletní strategii proměny posttěžební krajiny a to na více než 10 km². Úkolem soutěžících bylo nalézt takové řešení, které bude brát v úvahu zájmy a potřeby všech cílových skupin tak, aby i v budoucnu bylo toto velké území plnohodnotnou součástí života všech lidí, kteří zde žijí. Vítěz soutěže, švédské studio Mandaworks, byl vyhlášen v červnu 2021.

Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti kultury a památkové péče

Královéhradecký kraj je jedním z pionýrů strategického plánování v kultuře v ČR a také krajem, který nemá kulturní bohatství koncentrované v krajském městě, ale rozsypané všude možně po regionu. 

Možná i proto během naší práce vyvstal důraz na mapování kulturních a kreativních odvětví v kraji. Jedním z cílů návrhové části je identifikovat silná kulturní a kreativní odvětví spojena s tradicí regionu, ale i ta nová rozvíjející se, a posílit jejich význam pro značku kraje pro jeho obyvatele i návštěvníky. Součástí budování této značky bude i zapojení do mezinárodních a nadregionálních projektů, které podpoří zařazení KHK na mapu kreativní Evropy a vytvoření podmínek pro rozvoj kvalitní současné architektury, veřejného prostoru i urbanismu v kraji.

Tvorbu strategie nám zkomplikovala pandemie covid19, která proces na čas pozastavila. Vyzkoušeli jsme si však, že strategie se dají vyvářet i přes takovéto bariéry, meetingy jsme přesunuli do online prostředí a zapojili jsme veřejnost pomocí virtuálních setkání. Na projektu jsme se tak naučili mnoho nového.

Strategický rámec rozvoje Invalidovny a koncepce dočasného využití na roky 20192022

Barokní perla z díla Kiliána Ignáce Dientzenhofera byla po dlouhé veřejné debatě ohledně jejího osudu svěřena do péče Národního památkového ústavu v roce 2018. 

ONplan byl vedením NPÚ pověřen, aby společně s odborníky NPÚ a hlavními aktéry komunitního, kulturního a podnikatelského života v oblasti Karlína vytvořil strategický rámec rozvoje, který bude podkladem pro zadání architektonické studie a následnou rekonstrukci budovy. V Invalidovně by mělo vzniknout multifunkční místo, kde si přijdou na své různé cílové skupiny místních i zahraničních návštěvníků, místo, které bude žít 24/7. 

Invalidovna by jako vlajková loď NPÚ měla sloužit k prezentaci kulturního dědictví České republiky místním i zahraničním návštěvníkům, a zvát tak turisty, aby kromě Prahy zavítali i do regionů. V objektu by dle strategie mělo vzniknout centrum pro tvorbu a prezentaci českých kulturních a kreativních odvětví, ale i místo pro komunitní aktivity místních obyvatel a vzdělávací a badatelské aktivity NPÚ. 

Mezinárodní krajinářsko-architektonická soutěže o návrh památníku obětem holokaustu v Letech u Písku

Obec Lety u Písku leží asi hodinu cesty od Prahy na pomezí středních a jižních Čech. Nedaleko jádra obce byl během 2. světové války zřízen tzv. cikánský tábor, přestupní stanice pro české Romy a Sinty na cestě do vyhlazovacích koncentračních táborů, odkud se jich většina již nevrátila. Tragická historie místa pokračovala i po válce, když v 70. letech bylo území bývalého tábora zneuctěno výstavbou velkokapacitního vepřína. V roce 2018 byl vepřín po mnohaletých protestech vykoupen Českým státem a předán do správy Muzea romské kultury. 

V ONplan jsme si uvědomovali zodpovědnost, jakou na sebe jako organizátor soutěže bereme. Památník by zde měl být nejen jako důstojné místo piety pro pozůstalé, ale i jako místo pro reflexi všech generací nad současnými tématy rasismu a ochrany lidských práv a svobod. 

Proto, aby byla soutěž úspěšná, bylo třeba zajistit, aby se na přípravě zadání podílely rodiny pozůstalých po obětech, tedy původní čeští Romové a Sinti, ale i široká odborná veřejnost, historici, romisté a kurátoři. Vítězný návrh by měl být přijat jak českými Romy, tak i v odborných kruzích. Ve veřejnosti by měl vzbudit zájem o historii českých Romů a Sintů. 

Strategický plán pro město, které se zdvojnásobilo

Počet obyvatel města Hostivice se od roku 2000 zdvojnásobil. Podobně jako další sídla v pražské metropolitní oblasti, se Hostivice stala oblíbeným cílem domácností hledajících bydlení v zázemí Prahy. 

Hlavním zadání pro přípravu strategického plánu tak bylo vymyslet, jak se s tak dynamickým nárůstem obyvatel vypořádat, aby se z města nestala jen noclehárna, ale uchovalo si historické a přírodní hodnoty a vytvořilo prostředí pro plnohodnotný život starousedlíků i nově příchozích. 

Do přípravy strategického plánu byla od začátku zapojena samospráva, politické vedení a klíčoví zaměstnanci úřadu. Ti tak strategii vnímají jak svůj nástroj, který jim má pomoci lépe zacílit a koordinovat rozvoj města. Součástí strategického plánu je i akční plán provázaný na rozpočet. 

Zapojení veřejnosti do revitalizace areálu bývalých pekáren Odkolek ve Vysočanech

Metrostav Development se stal majitelem areálu bývalých pekáren Odkolek na sklonku roku 2017, kdy již existoval projekt jeho proměny na residenční čtvrť. Rozhodnul se však vytvořit nový projekt, do jehož přípravy chtěl zapojit místní komunitu bydlící ve čtvrti Krocínka, nad areálem pekáren. Investor chtěl, aby nová čtvrť reagovala na jejich potřeby a přinášela hodnoty nejen novým rezidentům, ale i současným obyvatelům této části Vysočan. 

Průběh příprav projektu včetně územního řízení byl otevřeně komunikován s místními. Během sousedského setkání nad mapou se investor a architekti seznamovali s potřebami a zájmy obyvatel, které byly do návrhu revitalizace zahrnuty. Principy revitalizace byly představeny na dni otevřených dveří a o tři měsíce později pak byl představen koncept návrhu revitalizace. Následně probíhala veřejná konzultace návrhu. Komentáře byly vypořádány. Teprve po završení tohoto participačního procesu byla dokončena projektová dokumentace. Následně byl požádán stavební úřad o vydání územního rozhodnutí. 

Strategický plán města Vimperk

Co víte o Vimperku? Vedení města Vimperk se rozhodlo vytvořit nový strategický plán, aby vyvolalo diskusi napříč samosprávou, podnikatelským sektorem a občanskou společností o tom, jakým směrem se má město dále vyvíjet. 

Má se z města, které je branou na Šumavu, stát klimatické lázně, nebo má dále rozvíjet svoji industriální tradici? Jak využít rozsáhlé rekonstrukce Zámku Vimperk, kterou realizuje Národní památkový ústav, pro posílení značky města a rozvoj cestovního ruchu. Jak prohloubit spolupráci se Správou Národního parku Šumava, která ve městě sídlí? Jak zajistit dostupné a atraktivní bydlení pro nové obyvatele, kteří do města přicházejí za prací ve firmě Rohde & Schwarz? Jak naplnit provozovny v parteru budov a jak zamezit rozpínání do krajiny? To jsou otázky, kterými se strategická plán města s územním průmětem zabývá.

Soutěžní workshop: hledání vize pro Mlýnský ostrov 

Mlýnský ostrov je jedinečná čtvrť při soutoku Labe a Chrudimky v těsné blízkosti historického centra Pardubic. Dominantou území je budova Automatických mlýnů od architekta Josefa Gočára postavená v roce 1911. ONplan byl pověřen přípravou zadání a organizací soutěžního workshopu, jehož cílem bylo nalezení zpracovatele regulačního plánu pro toto území.

V rámci revitalizace území o rozloze 10 ha v blízkosti historického centra Pardubic jsme připravili podklady a organizovali urbanistickou soutěž, která probíhala formou workshopu. Před začátkem soutěžního workshopu byly vedeny individuální rozhovory a vypracovány profily 18 aktérů a vlastníků v území. Tito hlavní aktéři území se následně setkali u 2 kulatých stolů, kde debatovali o společné vizi rozvoje. Veřejnost byla pravidelně informována o aktivitách a výstupech prostřednictvím informační kampaně. Na základě analýz a sebraných dat bylo připraveno zadání a realizován soutěžní workshop, který měl vybrat zpracovatele regulačního plánu území. Jeho prostřednictvím byla nalezena a formulována široce sdílená vize rozvoje Mlýnského ostrova. Vítěz soutěžního workshopu následně tuto vizi rozpracoval do podoby regulačního plánu území.

Technopark Střekov: záchrana industriální památky jako impulz místního ekonomického rozvoje

Městská části Ústí nad Labem – Střekov iniciovala projekt revitalizace památkově chráněné budovy parní vodárny s cisternou postavené v neoklasicistním stylu dle plánu architekta Carla Schlimpa, autora velkolepého a dnes již neexistujícího nádraží Praha – Těšnov. 

Koncepce má formu předběžné studie proveditelnosti, stanovila cílové skupiny, jim nabízené zážitky a služby včetně témat k interpretaci a modelovala investiční a provozní náklady a příjem z provozování technoparku. Důležitým aspektem je propojení činnosti technoparku na existující atraktivity: Zubrnickou železnici a Labskou cyklostezku, se kterými vytváří potřebné synergie. Koncepce vznikla se zapojením budoucích partnerů projektu, mezi které patří i SŽDC.

Koncepce rozvoje kultury města Tišnov

Tišnov je město s 9 000 obyvateli v prosperující brněnské metropolitní oblasti. Bylo jedním z prvních českých měst této velikosti, které se rozhodlo vytvořit koncepci rozvoje kultury. Město považuje nabídku kulturních a komunitních aktivit jako předpoklad vysoké kvality života ve městě. 

Příprava koncepce jim pomohla vést diskusi o cílech a směřování kulturních a komunitních aktivit ve městě mezi politiky a úředníky samosprávy a vedením příspěvkových organizací města. Příspěvkové organizace tak dostaly jasné zadání pro svoji činnost. Koncepce se zabývá nabídkou programu pro jednotlivé cílové skupiny, prostory pro kulturu s přesahem na oživení a zkvalitnění veřejných prostranství a prohloubením spolupráce jednotlivých subjektů a vylepšením jejich marketingu. 

Studie proveditelnosti environmentálních aktivit Mikroregionu Horní Vltava – Boubínsko

Na základě vstupních analýz jsme pro Mikroregion Horní Vltava-Boubínsko navrhli možné rozvojové aktivity, které by nabízely možnosti environmentálního vzdělávání a zároveň podporovaly udržitelný cestovní ruch v oblasti, místní rozvoj a konkurenceschopnost. Vize možného rozvoje byla navržena kombinací expertního přístupu a diskuze s aktéry z řad vedení obcí a místních i regionálních hráčů v oblasti rozvoje a destinačního managementu, a také zástupců Národního parku Šumava, na participativních workshopech.

Masaryčka jako důležité místo společenského a obchodního života a místo setkávání, kterým lidé nebudou pouze procházet ale najdou zde příjemné prostředí pro práci i zábavu. To je „Masaryčka spojuje“.

Okolí Masarykova nádraží v Praze je pražskou jádrovou oblastí, jejíž potenciál zůstával dlouhá desetiletí nevyužit. Po letech diskusí o budoucnosti Masarykova nádraží a hledání vize pro celé území bylo rozhodnuto o zachování funkce nádraží a revitalizaci prostoru. Historické budovy projdou rekonstrukcí a brownfield na přilehlých drážních pozemcích najde nové využití. 

Návrh ze studia Zaha Hadid Architect vytváří v území nová veřejná prostranství vysoké kvality, která zlepší prostupnost území a budou plnit i rekreační a společenskou funkci. Revitalizace chce lépe využít potenciálu dopravního uzlu a posílit funkci středu Prahy jako centra odvětví nové ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou, která by měla doplnit dnes převažující orientaci na cestovní ruch.

Oživení areálu kulturní památky v Nuslích se zapojením veřejnosti a kulturně kreativních průmyslů.

Zdí ohraničený areál jednoho z největších českých pivovarů 19. století, jehož část byla prohlášena za kulturní památku, tvoří bariéru v samém srdci Nuslí.  

Revitalizace pivovaru chce navázat na tradice a vrátit do areálu společenské a obchodní aktivity a v místě rozpadajících se skladů vystavět byty. Pivovar se otevře veřejnosti, nová veřejná prostranství zpřístupní břehy Botiče a poskytnou příležitosti pro volnočasové vyžití.

Nastavení plánovacího procesu tak, aby se z vize rozvoje obce stala realizovatelná strategie rozvoje obce a řízení komunikace s hlavními aktéry.

Obec Lichoceves má díky poloze v zázemí Prahy vysoký potenciál pro svůj rozvoj. 

Vize „Lichoceves  obec v zahradě“, navržená architektem Pavlem Hniličkou, se chce stát modelovým příkladem výstavby v zázemí Prahy. Vychází z konceptu zahradního města, který spojuje výhody života na venkově a ve městě, respektuje krajinu, rozvíjí současné hodnoty místa a zároveň řeší nedostatky a problémy obce. Vize je rozvíjena ve spolupráci s místní samosprávou a obyvateli. 

Areál bývalých kasáren Jana Žižky v Táboře byl opuštěn vojáky v roce 2003. Území o rozloze přesahující 7 ha je v majetku města a zůstává dlouhodobě nevyužívané. Díky své rozloze, dobré dostupnosti a poloze blízko historického jádra představuje klíčovou rozvojovou plochu Tábora. 

Město Tábor připravuje dlouhodobou koncepci revitalizace areálu, která umožní vznik kvalitní obytné čtvrti s potřebnou občanskou vybaveností. Město chce zpracovat zastavovací plán, vybudovat infrastrukturu a následně vybudovat. ONplan pro město připravil demografickou prognózu města, analýzu nabídky a poptávky bydlení s predikcí potřeby bydlení v horizontu 15 let. Na základě analýz vybudovat pro funkční využití území a typologii staveb..

Od Palmovky TEĎ k vizi Palmovka 2030

Během projektu „Vize Palmovka 2030“ jsme navázali spolupráci s městskou části Praha 8, s hlavními aktéry městského plánování hl. m. Prahy a důležitými aktéry v území s cílem zanalyzovat současnou situaci a pojmenovat hlavní potenciály celé oblasti a společně naleznout nejvhodnější cestu budoucího rozvoje. Debata o budoucnosti Palmovky byla otevřena uspořádáním venkovní výstavy představující výstupy analytické studie, panelovou diskusí veřejnosti se zástupci městské části a pražského magistrátu a zapojením studentů a studentek místních škol prostřednictvím komentované vycházky a workshopů se zadáním projektů.

Příprava strategie rozvoje nestátní kulturní a vzdělávací organizace

Kulturní srdce celého Broumovského regionu – Broumovský klášter prochází posledních 10 let rozsáhlou rekonstrukcí. Tato rekonstrukce je reprezentována jak fyzickou proměnou kláštera, tak otevřením veřejnosti skrze velké množství vzdělávacích i kulturních aktivit jak pro lokální, tak pro mezinárodní publikum, jejichž nositelem je Vzdělávací a kulturní centrum klášter Broumov (VKCB). S vedením i zaměstnanci VKCB jsme se společně ohlédli zpět za dynamickým rozvojem posledních let a vypracovali vizi a cíle budoucího rozvoje i konkrétní úkoly k jejich naplnění. Pro co nejefektivnější zacílení budoucího rozvoje organizace a jejího prospěchu pro region byli formou strukturovaných rozhovorů osloveni ke zpětné vazbě i klíčoví aktéři regionu, od reprezentantů města po největší regionální zaměstnavatele.

Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic

Cílem Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic, která je schválena na období 20182024, je přispět k lepšímu využití kulturních zdrojů města Pardubic, ke zvýšení kvality života zdejších obyvatel, posílení ekonomického rozvoje a upevnění sociální soudržnosti. 

Do její tvorby se aktivně zapojila široká kulturní obec ve městě a výchozí data jsou postavena na v českém prostředí výjimečně komplexní analýze. Tým ONplan se podílel na tvorbě první verze strategie v roce 2014, během podzimu 2017 metodicky vedl vyhodnocení aktuálnosti dva roky starých analytických závěrů a přepracování návrhové část Strategie ve spolupráci s pracovníky úřadu, politickou reprezentací i kulturními aktéry. Dokument byl úspěšně schválen v listopadu 2017 pardubickým zastupitelstvem.

Mapování KKO pro Strategii kultury a kreativity Pardubic

V roce 2014, kdy jsme mapovali kulturní a kreativní odvětví (KKO) v Pardubicích, zde působilo 672 subjektů a KKO tvořila celkem 5,4% zaměstnanosti východočeského krajského města. Výsledky mapování byly využity pro formulaci opatření Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic, jejíž implementace tak může stavět na znalosti konkrétních potřeb celého sektoru. Mapování podpořil Institut umění – Divadelní ústav.

Příprava strategie rozvoje Zámku Žďár rodiny Kinských

Celý zámecký komplex rodiny Kinských s přilehlými lesy o výměře přesahující 5,5 tisíc hektarů tvoří unikátní bohatství kraje Vysočina. V zámeckém prostředí se potkávají dva různorodé světy. Vedle lesního hospodářství, rybářství, sportovního rybolovu a obchodních aktivit zde najdeme širokou nabídku inovativních kulturních akcí, multimediální expozici o historii kláštera a jeho okolí Muzeum nové generace a zároveň expozici Barokního malířství a sochařství ze sbírek Národní galerie v Prazejedinou mimo hlavní město v ČR. V rámci plánovaného rozvoje nemovitostí ONplan připravil strategii rozvoje klíčových aktivit s fokusem na ekonomickou udržitelnost plánovaných investic. Formulace udržitelného byznys modelu byla připravována společně se zaměstnanci Zámku Žďár i Kinský a.s., z jejichž synergie nový model těží nejvíce.

Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna

Nezpochybnitelnou roli kultury v rámci rozvoje města se město rozhodlo podpořit a rozvíjet skrze vypracování Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna (Strategie) . Společně s přípravným týmem strategie i odpovědnými politiky jsme pro město připravili podrobný proces dokončení strategie včetně forem zapojení různých typů klíčových aktérů. Metodika obsahovala vytvoření logické provázanosti analytických výstupů s návrhovou částí i návaznost na akční plány s konkrétními úkoly. 

Analýza ekonomického dopadu investice ve městě Vodňany

Během roku 2014 město Vodňany čelilo zásadnímu rozhodnutí, zda na jeho území bude rakouská dřevospravující společnost Holzindustrie Schweighofer GmbH investovat 4 mld. Kč. Při zadání a realizaci vyhodnocení ekonomických dopadů takto velké investice jsme analyzovali kompletní zvolenou metodiku. Výsledná práce byla rozdělena do dvou částí: 1. posouzení výstupů ekonomického dopadu na strukturu ekonomiky a nezaměstnanost a 2. posouzení výstupů ekonomického dopadu na příjmy a výdaje města. 

Strategie revitalizace historického centra Opavy

Území za bývalým obchodním domem Slezanka se nachází přímo v historickém centru města Opavy. Původní zástavba byla kvůli válečnému poškození po druhé světové válce stržena a na jejím místě zůstalo velké území, pro které se dodnes nepodařilo nalézt vhodné využití. Vzhledem k velké angažovanosti místní občanské společnosti do několik let trvající diskuse o budoucnosti toho území, chtělo vedení města, aby do přípravy návrhu byla zapojena veřejnost ve všech jeho fázích. Pro město jsme tak připravili rozsáhlou anketu, jejímiž respondenty bylo 817 osob. Zároveň se více než 50 osob zúčastnilo setkání nad mapou a urbanistické vycházky územím. Proběhlo 27 strukturovaných rozhovorů s hlavními aktéry, tedy zástupci celoměstsky významných institucí, vedení města, podnikateli a zástupci občanské společnosti.

Mapování KKO jako podklad pro rozhodnutí města transformovat barokní káznici na kreativní centrum

Rozmatinitost kulturní nabídky a dynamika s jakou získávají brněnské kulturně kreativní odvětví na významnosti umocnila ze strany Jihomoravského inovačního centra (JIC) potřebu s tímto fenoménem systematicky pracovat a rozvíjet jej. Z výsledků kvantitativního mapování vyplynulo, že v Brně je možné mezi kulturní a kreativní odvětví zahrnout 11 254 ekonomicky aktivních subjektů, tedy 10% ze všech ekonomických subjektů města. Zjištěné potřeby aktérů byly stěžejním podkladem pro formování obsahu plánovaného Kreativního centra na Cejlu v bývalé barokní káznici v centru města. Mapování podpořil Institut umění – Divadelní ústav.

Jak vzniknul koncept DEPO 2015 pro Evropské hlavního město kultury Plzeň 2015 

Mezi vlajkové lodě Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015 patří bezesporu prostor DEPO 2015. Provoz prostoru dodnes vychází z byznys modelu připraveného ve spolupráci s týmem ONplan. Od začátku celého procesu jsme se soustředili především na dlouhodobou udržitelnost celého projektu a zasazení kreativního inkubátoru do městského ekonomického ekosystému, tvorbě byznys modelu předcházelo i mapování potřeb kulturních a kreativních odvětví ve městě, které podpořil Institut umění – Divadelní ústav. Spuštění realizace byznys modelu jsme konzultovali v pravidelných měsíčních intervalech. Současné DEPO 2015 propojuje kulturu s byznysem a kromě uměleckých ateliérů a kanceláří zde obyvatelé i drobní podnikatelé v oblasti kreativních odvětví Plzně naleznou např. tzv. Markerspace, tedy sdílené dílny vybavené moderními i tradičními technologiemi, či moderní kavárnu.

Jak kreativní je Olomouc? 

Město Olomouc deklarovalo v roce 2015 jasnou snahu rozvíjet potenciál kulturních a kreativních odvětví na svém území. Za tímto účelem spojil OnPlan síly s Institutem umění  Divadelním ústavem a Universitou Palackého v Olomouci a formou školení a workshopu připravil odborné a metodické zázemí pro olomoucké mapování KKO, které realizovala univerzita.

Příprava metodiky pro Ministerstvo kultury ČR

Získané zkušenosti s kvantitativním i kvalitativním mapováním kulturních a kreativních odvětví v krajských městech ČR byly zformulovány do Metodiky mapování kulturních a kreativních odvětví (Metodika) certifikované Ministerstvem kultury České republiky. Metodika obsahuje celkem 12 sledovaných odvětví od designu po scénická umění včetně popisu metod mapování. Ke práci na Metodice tým OnPlan přizval Institut umění – Divadelní ústav v rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, podpořeného v rámci programu NAKI, identifikační kód projektu DF11P010VV031.

Marketingová strategie pro Sladovnu

Sladovna Galerie hrou je českým lídrem na poli herních galerijních expozic pro děti. Inspiruje se takzvanými dětskými muzei ve Evropě i ve světě. Tým OnPlan byl přizván ke spolupráci na marketingové studii v době promýšlení dalšího prostorového rozvoje Sladovny. Marketingová studie srovnala zahraniční příklady i vytvořila profil návštěvníka a potřeby, které chce ve Sladovně naplnit.