Slovo „participace“, tedy zapojování veřejnosti, se v poslední době velmi často skloňuje, a to nejen ve spojení s městským plánování a urbanismem. Není tomu však tak dávno, kdy většina lidí netušila, co si pod tímto pojmem představit. Dnes se s ním setkáváme na každém kroku a používá se jako zaručené zaklínadlo, bez kterého není možné projekt realizovat. Na druhou stranu se můžeme setkat se zarytými odpůrci participace, kteří v participaci nevidí žádný smysl. Tak jak to tedy s participací je?
Sousedské setkání nad mapou, Lichoceves
Jak už tomu bývá, pravda leží někde uprostřed. Shrnujeme proto pět nejčastějších mýtů, které se ve spojení se zapojením veřejnosti objevují. Odpovědi vám mohou pomoci se rozhodnout, zda se do participace vůbec pouštět, případně jak ji obhájit před kolegy.
Je důležité mít na paměti, že hledáte řešení, které bude funkční a dlouhodobě udržitelné. Často ve snaze hledat rychlá a jednoduchá řešení vznikají za cenu nemalých finančních nákladů projekty, které jsou dobré akorát tak do šuplíku, či řešení, která se v praxi velmi rychle ukáží jako nevyhovující.
Při správném zapojení zájemníků a široké veřejnosti je možné najít kvalitnější, komplexní řešení. Proces naopak můžete urychlit díky tomu, že od veřejnosti získáte důležitá data, a zároveň vám participace pomůže předcházet či řešit konflikty, které by mohly celý projekt zablokovat.
Obyvatelé či zájemníci mají často velmi dobrou místní znalost území a mohou tak odborníkům poskytnout lepší přehled o hodnotách, problémech a potřebách, které jsou s územím spjaty. Odborníci tak díky využití pohledu veřejnosti mohou nalézat netradiční a kvalitnější řešení, která vycházejí vstříc potřebám místních komunit. Účelem participace by tedy nemělo být pouze získání souhlasu veřejnosti s návrhem, ale její zapojení do přípravy projektu již od samého počátku.
Zapojení veřejnosti do projektu od samého počátku, vzájemné naslouchání a dialog napomáhají předcházet vzniku konfliktů. Dostatečná informovanost a zdůvodňování plánovaných kroků mohou omezit negativní reakce veřejnosti.
Důležité je navrhnout a vést participační proces tak, aby byly zapojeny a vyslyšeny všechny relevantní cílové skupiny a nepřevážil názor pouze těch, kteří své postoje nejhlasitěji prosazují.
Zapojením veřejnosti je možné iniciovat nebo podpořit spolupráci uvnitř místní komunity, napomáhat překonávání současných bariér ve společnosti, získat nové partnery pro realizaci projektu a celkově zvýšit legitimitu a možnost pozitivního přijetí celého projektu.
Nezajistí. Důležité je si však uvědomit, že to ani není jejím účelem. Participace vám umožní navázat dialog mezi veřejností, zástupci samospráv a odborníky, společně tak definovat vize a priority dalšího rozvoje. Odborníci zjistí, co místní lidé potřebují, a veřejnost naopak lépe pochopí důvody jednotlivých rozhodnutí, např. ekonomické možnosti nebo platné regulativy a právní předpisy.
Asi se vám nepodaří získat stoprocentní shodu na vybraném řešení. Úkolem participace je však i vysvětlovat, vzdělávat, z jakých důvodů bylo dané řešení vybráno.
Participace má mnoho nesporných přínosů, nesmíme však zapomínat také na její limity. Vždy je nutné nejprve pečlivě zvážit, zda má v daném případě participace smysl. Máme pro její realizaci dostatečnou podporu? Máme potřebné lidské i finanční zdroje? Je možné v návrhu něco změnit, zohlednit v něm výstupy participace? Říká se, že žádná participace je lepší než špatná participace. Pokud vzbudíte u veřejnosti velká očekávání, která poté nejste schopni naplnit a s výstupy dále pracovat, můžete tak napáchat větší škody, než kdybyste veřejnost vůbec nezapojili.
