Berlín, Stuttgart, Lyon a další města po celém světě vytvářejí nouzové cyklopruhy jako součást opatření usnadňující život během pandemie. Chtějí se vyhnout koncentraci velkého počtu cestujících ve veřejné dopravě a motivovat lidi k používání kol a jiných prostředků tzv. měkké mobility.
Tato taktická opatření městského plánování je možné rychle implementovat. Se snížením využití automobilu během nouzového stavu města upravila organizaci dopravy, snížila počet jízdních pruhů pro motorová vozidla a vydělila jeden pruh nebo jeho část jen pro cyklisty.
Smyslem není vyloučit automobily z města, ale přijmout rychlá opatření ke zvýšení bezpečnosti veřejného zdraví ve městě. Více místa pro cyklisty umožňuje udržovat odstup mezi lidmi a omezuje kolize s automobily, jejichž řidiči měli v poslední době tendenci na poloprázdných ulicích jezdit rychleji .
Oddělení cyklistů od motorizovaného provozu se dosahuje pomocí kuželů, svislého značení a vodorovného značení například pomocí lepicích pásek. „Cyklisté by měli být během této pandemie dobře chráněni. Když míjíte jiné cyklisty, musíte být od nich nejméně jeden a půl metru,“ říká Felix Weisbrich, když ukazuje na žlutou čáru označující nový jízdní pruh, který je o celý metr širší než dříve. Weisbrich vede Oddělení silnic a parků v berlínské čtvrti Friedrichshain-Kreuzberg, která se stala průkopníkem těchto opatření.
Cílem v Berlíně bylo poskytnout těm, kteří bojují s pandemií v první linii, bezpečný způsob, jak se během pandemie dostat z domova do práce. Vyhýbání se veřejné dopravě snižuje riziko nakažení nebo šíření infekce. Čím více lidí se rozhodne pro alternativní způsob dopravy (kolo, chůze, jogging), tím méně přeplněná a bezpečnější bude veřejná doprava pro ostatní, kteří možná nemají možnost jezdit na kole.
Tato rychle přijatá opatření ale mají své kritiky. Podle některých je jejich cílem omezit automobilovou dopravu ve městě a poukazují také na malý počet cyklistů využívajících tyto nové cyklopruhy. I přes tuto kritiku se žlutou páskou vyznačené nové cyklopruhy rozšířily do dalších berlínských čtvrtí a byly zřízeny i v jiných německých městech, jako je Stuttgart a Essen.
Plánovači v mnoha severoamerických a jihoamerických městech jdou stejnou cestou.
Bogota v důsledku pandemie rychle přijala změny ve svém dopravním systému. Prakticky přes noc bylo vytvořeno téměř 117 kilometrů nových cyklopruhů. Krize vytváří příležitosti a město tak zvažuje, zda má opatření učinit dlouhodobými. Podle starostky Claudie Lópezové Bogota čelila „trojnásobnému ohrožení“, a to v důsledku špatné kvality ovzduší, sezónním onemocněním dýchacích cest a koronaviru, což představuje pro zdravotní systém přílišnou zátěž.
Také New York zaznamenal nárůst cyklistů v důsledku vypuknutí koronavirové krize. Ministerstvo dopravy NYC uvedlo, že zaznamenalo 50% nárůst cyklistů na všech mostech přes East River v porovnání s údaji za rok 2019. Vancouver, Denver nebo Minneapolis uzavřely nábřežní komunikace pro motorovou dopravu, aby vytvořily více prostoru pro cyklistiku, chůzi a in-line bruslení a ulehčily tak přeplněným parkům.
Může se pandemie v městském prostředí, které je ve většině měst stále primárně určeno pro cestování autem, stát akcelerátorem realizace politik udržitelné mobility? Opatření pro udržování společenského odstupu ukazují, že obyvatelé měst mohou v případě potřeby rychle změnit své návyky a že některé radikální změny, které by za normálních okolností trvaly několik let, se mohou stát prakticky přes noc.
Plánovači a tvůrci politik by toto měli vzít na vědomí. Než se ale nouzová opatření stanou novou normou, je třeba provést důkladnou analýzu dat a posoudit jejich dopad na kvalitu života ve městě.
